Jednoho ne moc krásného zářijového rána jsem,ještě rozespalá pouštěla obě fenky ven a když se ozývaly,že chtějí domů,za dveřmi stála jen Alenka.Peťulka seděla pod schody,kňučela a zpátky jsem jí musela vynést.Položila jsem jí na křeslo.Tvářila se nešťastně,zadíčka měla divně zkroucená a skoro se nepohnula.Bylo jasné,že nemůže na nožičky.Odpoledne jsme odjely na veterinu.Pan doktor se netvářil zrovna optimisticky.Jehlou jí bodal do zadních paciček i do zad a Peťulka o ničem nevěděla.Dostala dvě injekce s tím,že se ukážeme zítra.S doporučením,abysme Peťulku nenechali se stavět,což bude možná po injekcích dělat.Jenže Peťulka se nestavěla,ani druhý den,ani další.To už se veterinář,zkušený praktik netajil tím,že je to vážné.Obrna jezevčíků,prasklá ploténka.Určitá záchrana byla operace,pro nás velice nákladná.Jinak by musela Peťulka dostat injekci,tu poslední...Byla to hrozná rána.Sotva jsem přemohla slzy,rozhodla jsem se pro půjčku.Peťulka je přece mladá a zaslouží si dlouhý a spokojený život.Už jen pro to,kolik lásky a radosti dala za těch pár měsíců nám!
Bylo to hrozné.Péťa se skoro nepohybovala a když ano,hrabala se po předních nožičkách a zadeček vlekla za sebou jako kus hadru.Bříško nafouknuté,jak nemohla "na malou" a hrozila jí atrofie močového měchýře.
Odpoledne mě ale napadlo ještě něco - Reiki!Napsala jsem prosbu o pomoc na Reikiwebík.Ještě ten den se ozvalo několik zlatých lidí,kteří byli ochotni Peťulce touto zázračnou energií pomoci a hned s tím začli.Problém byl nejen v tom,že bych to sama,s rozházenými nervy nezvládla,ale od pondělí do středy trávím celé dny na pracovišti,70 km od domova,od rána do večera bez přestávky mezi lidmi.Je to náročné,ale pak mám za to po zbytek týdne volno.Ke všemu byl můj hodný šéf na dovolené a náhradu za sebe bych takhle narychlo nesehnala.
Zázraky se začaly dít už večer,i když ten první byl nenápadný:Peťulka se konečně pořádně vyčůrala.Brzy ráno si to zopakovala a já odjela do práce,tentokrát jak na popravu.Povinnosti jsem si plnila jako ve snu,obě noci jsem nespala,ani na Reikiweb jsem se nemohla podívat,abych se nerozbrečela.Ale zprávy z domova byly dobré.Peťulka neztrácela dobrou náladu a vracel se jí temperament.Ani při úterní návštěvě veteriny se pan doktor netvářil tak pesimisticky.Při středečním návratu a radostném shledání se mi zdálo,že se Peťulka trochu zvedla a ještě ten večer jsem si všimla,že Peťka začíná vrtět ocáskem a trochu pohybovat zadními.I držení zádíček se zlepšilo.Od čtvrtka jsem se mohla Peťulce věnovat konečně sama pořádně.Podle rady jsem jí udělala reiki-sprchu ,vyčistila celou místnost a reikovala Peťulku skoro pořád.Naštěstí se jí to líbilo,usínala mi na klíně i pod sprchou a dávala najevo,že Reiki chce. Ještě ten den začala při plazení pohybovat zadníma nožičkama,v pátek lezla po kolínkách a v sobotu se konečně zvedla na všechny čtyři a začala chodit!Od té doby se denně zlepšuje.Chůzi má nejistou,často odpočívá,ale každým dnem je o kousek dál.Už jí musíme hlídat,aby neskákala z gauče,na zahradě si prošmejdí oblíbená místa a snaží se hrabat myší díry.Za plotem citýruje slepice a kohouty,aby si nemysleli,že ten výpadek je opravňuje k anarchii a musím jí vynášet k seštěkání kolemjdoucích:-))
Při týdenní kontrole na veterině z ní měl pan doktor radost,o polovinu snížil dávky léků a neschválil nápad s podáváním Wobenzymu,aby v sobě neměla Peťulka moc chemikálií..
Reiki dávám pořád,vybrala jsem jí barevné vlny na zimní svetřík a asi tak rok se Peťulka do lesa nepodívá.Ze schodů se pro jistotu bude nosit už pořád.Ale každým dnem sílí,uzdravuje se a za chvíli z ní bude zase ta úplně zdravá,nebojácná holčička,jako dřív.
Komentáře
Přehled komentářů
Nechápu proč by si dávala svému pejskovi poslední injekci kdyby se nepostavil na nožičky. Vyrobili jsme našemu jezevčíkovi vozíček, radostně jezdí po dvoře po bytě, jen musíme denně vyměňovat jeho pelíšek, protože necítí když potřebuje na záchod. Ale je veselý, na vozíček se těší. Necháváme ho odpočinout tak mu vozík sundáme a pak už se nemůže dočkat až ho zase dostane a uhání po dvoře jako rychlík ani mu nestačíme. Jen se občas stane, že se mu vozík zadrhne za nějaký kámen tak ho vyprostíme a uhání zase dál a vůbec nás nepotřebuje.
Jezevčík Ťapka
(Jirka, 6. 2. 2015 11:44)
Dobrý den všem "krásným" lidem, kteří jak patrno z těchto stránek, mají nádherný vztah k němým tvorům, nejlepším přátelům člověka.
Se zájmem jsme si s manželkou přečetli Váš příspěvek o vozíčku pro Vašeho jezevčíčka. Naše Ťapka - jezevčík bude mít 20. února 14 let a pět měsíců. Je ovšem stále vitální, prahne po pohybu, do září loňského roku běhala o sto šest a teď na nás kouká těmi svými velkými kukadly, co se to s ní děje, že nemůže chodit...? Vloni v srpnu začala pokulhávat na levou přední tlapku. Později se ukázalo, že se jí pod ní (v podpaží) vytvořil liposarkom (tukový nádor), který utlačoval nerv a chůze jí dělala problémy. Následovala operace, kdy nerv byl již vrostlý do tukového nádoru, takže pan doktor, aby zachránil tlapku jí musel nádor vyoperovat i s nervem. Tlapku tedy už nebude nikdy používat. Zvykla si hopsat po třech. Teď koncem ledna 2015 se stav ale začal zhoršovat a postupně nám začala ochrnovat na obě zadní nožky. Je to podle pana doktora údajně tím, že zatěžuje jen tu zdravou pravou tlapku a díky tomu dochází k deformaci a značnému zatížení páteře a možnému výhřezu některé meziobratlové ploténky do míchy. Další operace by podle odborníků byla s nejistým výsledkem vzhledem k věku pejska a také samozřejmě i k financím, které už bohužel nemáme. S manželkou to však nevzdáváme, za těch téměř patnáct let nám Ťapka přinesla mnoho radosti a krásných chvil a i když jsme se museli zadlužit, přes to všechno bojujeme dál. Mám prosbu na Vás Járo, jestli nemáte nějaký plánek na výrobu zmiňovaného vozíčku, který jste si vyrobil a který pomohl Vašemu pejskovi v pohybu. Chtěl bych podobný zhotovit naší Ťapce. Byl bych Vám vděčný nejen já, ale také ostatní postižení pejsci a hlavně naše Ťapka, která i přes svůj věk má neustále chuť žít. Vždyť na poslední injekci, coby vstupenku do psího nebe, je stále času dost. Díky.
Náš Beníček
(Žaneta, 6. 10. 2013 19:22)Dobrý den, Váš příspěvek o Vaší Peťulce mě velice posílil v důvěře, že i náš pejsek prožije tak zázračné uzdravení, jako ten Váš. Máme malého pejska maltézáčka. V listopadu mu bude 10 let. Prožil si záchvat, při kterém nastalo krvácení do mozku. Následně jsme s ním šli na veterinární kliniku, kde mu diagnostikovali rakovinu na játře a slezině. Celé 4 měsíce den co den jsme mu poskytovaly 3x denně reiki terapii. Veterinářka říkala, že má max 3 měsíce života. Tento týden jsme byly opět na veterinární klinice a lékařka říkala, že má tyto útvary zapouzdřené. Dost se divila, protože v červnu říkala, že rakovina jater a sleziny je velice progresivní a když viděla útvarky teď, nevěřila svým očím. Teď mu budeme léčit hlavičku a budeme se snažit odstranit mu krevní sraženinu, která tam zůstala, aby začal opět vidět. Totiž cca 1 týden po tom záchvatu, o kterém jsem již psala přestal vidět a neustále do všeho naráží. Věřím, že za nějakou dobu Vám budu moci opět napsat jak dále postupujeme a jaké náš Beníček dělá pokroky. Prosím Vás všechny, kteří si přečtete můj článek o malou modlitbu za našeho Beníčka, moc Vám všem předem děkuji. Žaneta
Milá Katko,
(Dagmary, 15. 8. 2009 19:25)Děkuju za povzbuzení!A zároveň zdravím tebe i Danečka.K dotazu - Reiki je léčebná energie,původem z Japonska.Zasvěcuje se v několika stupních a v současnosti existuje dokonce několik směrů a systémů.Stránek o Reiki je na internetu spousta, informace najdeš třeba tady http://www.reiki-cz.com/indexx.php?id_r=10.V současnosti je dost rozšířená,můžeš se podívat třeba na http://seznam.reiki-cz.com/ a jistě najdeš někoho poblíž bydliště,kdo by se mohl Danečkovi věnovat.Přenos se dá uskutečnit i na dálku,jestli chceš,napiš mi na dagmary@email.cz,domluvíme se,kdy můžu pejskovi posílat.Můžeš ostatně práci s energií zkusit i sama,třeba na Danečka přiložíš ruce a představuj si prostě,jak jimi proudí pozitivní energie,může mít i nějakou barvu,to uvidíš sama.Spousta lidí to umí,aniž by si to uvědomovala,jenom to nikdy nezkoušeli.Danečka je mi moc líto,ale něco mi říká,že se z toho dostane!Teď by měl být samozřejmě co nejvíc v klidu,(já vím,že se to těžko uhlídá),nedovol mu např.skákat z gauče,ale to už ti určitě řekl veterinář.Tak hlavičky nahoru a bojujte,pejskové za to stojí,Danečkovi posílám pusinku na čumáček a určitě se ozvi!
prosím o rada
(Katka, 15. 8. 2009 14:01)
Moc krásný příběh.. děkuji za dodání energie. Mého devítiletého jezevčíka Danečka před třemi dny "chytly záda" - stejné příznaky, stejné problémy. Jezdíme k veteriáři na opichy, dostali jsme léčivé prášky a wobenzym - prý se lépe druhý prášek vstřebává. Nevím, jak bych mu mohla ještě více pomoci, můžeš mi poradit co je Reiki a jak pejskovi s touto diagnozou co nejvíce pomoci a ulevit?
Děkuju Járo,
(Dagmary, 9. 4. 2009 10:42)
za moc milý a krásný příspěvek!"Poslední" injekce prakticky u nás nepřicházela v úvahu - ani na vteřinu jsem nezapochybovala o tom,že uděláme všechno,co se dá.Okamžitě jsem odmítla!Jen jsem věděla,že je situace vážná a v prvních chvílích mi totálně povolily nervy.Pak mě napadlo,že lidi se např.cévkují,proč by to nešlo u pejsků - a i když bude mít Péťa handicap,důležitá je její radost a chuť do života.Prostě,všechno nějak jde,jen nás hned nenapadnou ty správné možnosti.Od té doby jsem si sehnala na Netu informací víc,a vím i o vozíčku :-).A tady to: http://www.tapajzna.estranky.cz/ - bez komentáře.Přesně tak to je s těmi pejsky - oni jsou spokojení,veselí a ten handicap si nejspíš moc neuvědomují,to jen lidi okolo něj ho vidí.Ano,trochu změna režimu,utření loužiček a ohlídání při venčení a vám se ta láska k pejskovi stonásobně vrátí!S Peťulkou to sice netrvalo dlouho,ale zkušenost už nějakou mám,informace o tom,co a jak taky,to,že to funguje, i díky tobě,mám taky potvrzené,takže shrnuto:pokud to nedej pánbůh některou z "holek" potká,zvládneme to!Ještě jednou moc děkuju a ať jste se svým chlupatým štěstíčkem pořád do radostna!
Moc vás zdravíme,Dagmary a Peťulka!
jezevčík
(Jára, 9. 4. 2009 8:05)